Categories
Aktuality Názory

Jan Horáček: Příspěvek do diskuze o jaderné energetice

Základní fakta

  • JE i OZE jsou CO2-neutrální, tedy nezhoršují klimatické změny.
  • JE je nezávislá na počasí a denní či roční době a poskytuje konstantní vysoký výkon. Nevyžaduje budování masivních energetických úložišť a přenosových sítí. Tento fakt činí JE nezbytnou v energetického mixu v řádu desítek procent minimálně do poloviny století.

Bezpečnost

  • V důsledku havárie roku 1986 v JE Černobyl, zemřelo přímo 35 lidí, na dlouhodobé následky pak 4 až 9 tisíc lidí (WHO, 2008). Podle jiných studií to mohlo být až 60 tisíc lidí.
  • Od této události celosvětově zemřel v souvislosti s jadernou havárií pouze jeden člověk (2018) a to důsledkem havárie 2011 JE Fukushima (přímo způsobená přírodním tsunami s 15 tisíci oběťmi). K této události lze teoreticky vztáhnout dále i 573 předčasných úmrtí (důsledkem únavy nebo zhoršením předchozí nemoci) během evakuace 100 tisíc obyvatel z dané oblasti.
  • Naopak, na následky znečištění ovzduší vlivem především spalování fosilních paliv zemře více než 11 tisíc lidí denně (4.2 milionu ročně). Vypouštěné emise jsou navíc hlavní příčinou změny klimatu. JE je tedy mnohem bezpečnější než fosilní energetika.
  • JE produkuje vysoce nebezpečný, dlouhopřetrvávající radioaktivní odpad, bezpečně uskladňovaný  v dočasných úložištích elektráren.
  • JE a štěpný materiál je zneužitelný teroristy a nepřátelskými armádami. Organizace MAAE se od roku 1957 (zatím zcela úspěšně) stará o jejich kontrolu. Ze současného paliva JE ale nelze vyrobit jadernou bombu díky jeho nízkému obohacení. 

Ekonomické hledisko

  • JE je investičně nejnáročnějším velkým energetickým zdrojem, navíc s politicky nestálou podporou. Výstavbu nových jaderných elektráren prodražují stoupající požadavky na bezpečnost JE. Dalším důvodem stoupající ceny je klesající počet nově postavených elektráren díky politickému postoji řady vlád, který snižuje sériovost výroby. Proto na JE nelze jednoduše uplatnit principy tržní konkurenční ceny a vyžaduje státní záruky. JE  ale nepotřebuje dotace.
  • Podle komplexní EU analýzy je JE v rámci dlouhého životního cyklu (~40 let) čistě ekonomicky levnější (měřeno tzv. Levelized Cost Of Electricity, LCOE, sčítající veškeré investiční a provozní náklady za celou dobu provozu elektrárny) nežli fosilní zdroje i OZE. Započtením mnoha environmentálních externalit (graf 12 zde) (jejichž monetarizace je nelehkou otázkou) pak významně zvyšuje cenu obzvláště fosilní energetiky (kvůli vlivu na zdraví a klimatické změny), a to cca konzistentně s modelem nositele Nobelovy ceny 2018 za “ekonomii klimatických změn” Williama D. Nordhause.
  • Podle jiných analýz nebo zdrojů z USA je naopak OZE levnější nežli JE i fosilní energetika a to hlavně proto, že cena OZE klesá. V těchto analýzách ale není započtena cena za akumulaci energie, která bude brzy zvyšovat cenu dalšího budování OZE. Akumulace zatím není nutná, jelikož je řešena export/importem do sousedních zemí, což principiálně nelze provést v celé EU.

Provázání ekonomie, energetiky a klimatu

  • Z tohoto plakátu usuzujeme, že nevratné klimatické změny jsou důsledkem zvyšování teploty planety skleníkovým efektem o víc jak 1oC (v ČR o 2 °C od 1960) díky postupné akumulaci 1700 miliard tun CO2,eq v atmosféře Země. To je úměrné celkové vyrobené energii z fosilních paliv od průmyslové revoluce (½ kg CO2 / kWhe). Ta je přímo úměrná hrubému domácímu produktu HDP (70 Kč / kg CO2) většiny zemí světa.
  • Jak ukazuje tento logaritmický graf (Fig.2), za těch 70 let, kdy JE (fission) postupně nahrazovala fosilní paliva, ušetřila celosvětově ~38 miliard tun CO2, které by jinak byly vypuštěny do atmosféry, kde prakticky navždy zůstanou (společně se zvýšenou teplotou planety, jak ukazuje obrázek Fig.15 : klimatická změna je prakticky nevratný proces). OZE (Wind+SolarPV) takto ušetřily méně (4 miliardy tun), a to především kvůli pozdějšímu nástupu (o 30 let). Víme ale, že ročně svět vypouští 44 miliard tun CO2 (každý Čech 10 tun). JE tudíž “odložila problém oteplování” do budoucna o pouhý rok a OZE zatím o pouhý měsíc (přičemž její vliv dramaticky roste).
  • Výkon všech existujících JE i OZE je tudíž zatím velice nedostatečný k zastavení nárůstu emisí CO2. Dosavadní exponenciální nárůst OZE se pravděpodobně bude brzy potýkat s nutností masivní výstavby akumulační systémů (elektro,teplo), viz strana 9 studie pro ČR. Měli bychom se tedy vyvarovat svárů “zda-li je lepší OZE nebo JE”, potřeba jsou oba, a prioritně uzavírat uhelné elektrárny a doly jak nejrychleji je to možné.

Návrh stanoviska ohledně Jaderné energetiky (JE)

  • Jednou z největších socio-ekonomicko-technologických výzev 21. století je fakt, že celosvětová energetika musí projít dramatickou transformací kvůli hrozbě klimatické změny: zcela se zbavit závislosti na všech fosilních palivech (ideálně už do 30 let), a to v první řadě na uhlí (v elektro-energetice), posléze ropě a zemním plynu (v dopravě a vytápění), dále pak výrobě cementu, chovu skotu, atd.  
  • K tomu vede mnoho paralelních cest, z nichž nejefektivnější jsou energetické úspory (hlavně volba vytápění/zateplení a dopravních prostředků).
  • Navzdory rozšířenému veřejnému mínění, úmrtí/nemocnost kvůli produkci energie z JE je zanedbatelně malá (stejně jako OZE) oproti fosilní energetice, která je navíc hlavní příčinou klimatické změny.
  • Souhlasím se strategií EU, že je žádoucí do r. 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality které lze dosáhnout podle rozumných scénářů [IPCC, strana 18]. Ty všechny celosvětově spoléhají nejen na cca desetinásobné navýšení OZE do 2050, ale taky na navýšení JE dvoj- až pěti-násobně plus mnoho dalších změn. JE je nezbytná k pokrytí spotřeby během zamračeného bezvětří nebo v zimním období, kdy je nejvyšší poptávka (vytápění tvoří cca ¼  celosvětových emisí).
  • Přesto nepovažuji za potřebné budovat třetí JE v ČR ani zvyšovat procentuální množství energie produkované z jaderných zdrojů nad současnou úroveň.
  • Považuji za vhodné dále provozovat JE Dukovany a Temelín. Obáváme se problémů spojenými s výstavbou nových bloků, jako je násobné navyšování ceny výstavby a posouvání předpokládaného data dokončení. Tyto obavy vycházejí se zkušeností se stavbou JE v jiných evropských zemích. Za kontroverzní také považujeme realizaci výstavby ruskými nebo čínskými firmami.