Uhelná komise nebyla schopná za rok své existence přijít s oficiálním scénářem odstoupení od uhlí. Poslední rok, který jsme z jejího nitra slyšeli, byl rok 2038 či později.
Uhlí se ale stane ekonomicky neviabilní už dávno předtím a další umělé udržování uhlí při životě by si vyžadovalo další a další dotování uhelného průmyslu.
Znamenalo by to 45 miliard korun ročně na dotacích pro uhelný průmysl a 600 až 900 milionů korun, které ročně dáváme na náklady negativních externalit, čili na řešení problémů spojených s dopady uhelného průmyslu na lidské zdraví, ať už jsou to náklady na zdravotní péči a nebo předčasné důchody.
Pokud se podíváme na složení komise, nejsou tyto chabé výsledky až takovým překvapením.
JUDr. Martin Madej, MJur. je analytikem Výzkumného centra AMO. Zasahoval jako dobrovolník v uprchlických táborech a spolu-organizoval pochod Civil March for Aleppo. Věnuje se budoucnosti energetického sektoru a AMO zastupuje na energetické platformě Visegradské čtyřky (V4 Energy Think Tank Platform).
Stanovisko SUK k odstoupení od uhlí si můžete přečíst zde.