Stínová uhelná komise [1] vyzývá vládu, aby rozhodla o dřívějším odklonu od hnědého uhlí v Českém republice, než je rok 2038 doporučený vládní Uhelnou komisí. Jednání a doporučení Uhelné komise neproběhlo transparentně a k navrženému roku nebyly dosud zveřejněny potřebné dokumenty, například zcela chybějí útlumové křivky a plán spravedlivé transformace. Dle jejího doporučení by se ČR stala v horizontu 10 let druhým největším producentem CO2 ze spalování uhlí v Evropské unii. Podklady, které pro Uhelnou komisi vypracovala společnost ČEPS [2] přitom ukazují, že útlum uhlí je v ČR možný i podle dřívějšího scénáře s koncem uhlí v roce 2033, a to i bez významnějšího dovozu elektřiny. Z dřívějších studií [3] také vyplývá, že ani stávající přenosová síť není překážkou a umožní přechod od uhlí k obnovitelným zdrojům.
Stínová uhelná komise je nezávislá skupina složená z expertek a expertů různých vědních oborů i lidí z regionů postižených těžbou a spalováním uhlí. Už v listopadu 2020 představila komplexní stanovisko k útlumu energetického využívání uhlí v ČR [4], v němž se zabývá vědeckými a technickými otázkami konce uhlí, ale také ekonomickými a zdravotními dopady, problematikou zaměstnanosti a transformace regionů.
Odklon od uhlí je nevyhnutelný a zbytečné otálení znamená zhoršování všech negativních dopadů od znečištěného ovzduší, přes zhoršené zdraví i kvalitu života až po prohlubování klimatické krize. Vyloučení uhlí a následně zemního plynu z energetického mixu považuje SUK za prioritní opatření vyplývající z požadavků udržitelné klimaticko-energetické politiky. Pro naplnění cílů Pařížské dohody je potřeba dosáhnout vyloučení uhlí z energetického mixu nejpozději do roku 2031 [4]. Odkládání konce uhlí také oddaluje možnost transformace a zotavení uhelných regionů. Rozhodovat o budoucnosti země je nutné zodpovědně na základě poznání skutečných podmínek a problémů – to znamená zohlednit zájmy těch, kdo těžbou trpí i těch, kdo se mohou ocitnout v nelehké situaci v důsledku odklonu. Doporučení Uhelné komise je v tomto ohledu zcela nevyhovující. Stínová uhelná komise proto vládě nabízí vlastní detailně propracované stanovisko[4].
Brzký přechod na obnovitelné zdroje energie je technicky i ekonomicky možný a bude žádoucí podpořit ho i legislativně. Vláda zatím nevěnovala dostatečnou pozornost potenciálu komunitní energetiky, na kterou navrhuje dát pouhých 1,6 % z Modernizačního fondu. Namísto toho se plně věnuje prosazování kontroverzní výstavby dalších velkých jaderných zdrojů. I poměrně malé solární elektrárny mohou například obcím přinést nezanedbatelné příjmy a brownfieldů na jejich výstavbu je v ČR dost. Řada krajů má dosud nevyužitou kapacitu pro budování obnovitelných zdrojů energie, zejména v podobě větrných elektráren. Obnovitelná energetika musí být dostupná nejširší veřejnosti – i na úrovni domácností, skupin, sousedů a družstev.
Co se týče zaměstnanosti, rychlejší odklon přináší příležitost pro inovace v českém průmyslu: mohou vzniknout nová pracovní místa nikoli v odvětvích fosilní minulosti, ale v odvětvích budoucnosti, které budou živit i následující generace [5]. Kromě práce v obnovitelné energetice vznikne i mnoho příležitostí ve stavebnictví, které může a musí výrazně snížit energetickou náročnost budov a aktuálně se potýká s nedostatkem pracovních sil.
Rychlejší odklon od uhlí výrazně zlepší kvalitu života. Můžeme předejít předčasným úmrtím, chronickým dýchacím a kardiovaskulárním onemocněním. Vyhneme se i tomu, že našim dětem zanecháme znečištěné životní prostředí, zdevastovanou krajinu a necháme je zaplatit účet za naše neudržitelné hospodaření. Rychlý odklon od uhlí dále přispěje k celosvětovému úsilí o ochranu před negativními dopady globální změny klimatu, což v ČR znamená především ochranu před suchem, vlnami veder, extrémními výkyvy počasí i kůrovcovými kalamitami. Z důvodu globálního oteplování dochází ke zvyšování hladiny moří a k častějším extrémním klimatickým jevům. V důsledku rostoucích teplot a zhoršování sucha se tak mimo jiné zvýší migrace zejména z oblasti Afriky a dalších regionů do Evropy [6]. Těmto negativním důsledkům globální změny klimatu může (a dle svých závazků rovněž musí) Česká republika přispět snižováním emisí skleníkových plynů, a tedy zejména co nejrychlejším odklonem od dalšího spalování uhlí.
S ohledem na výše uvedené považuje Stínová uhelná komise odklon od spalování uhlí v ČR až v roce 2038 za nepřijatelný a vyzývá Vládu ČR k přijetí progresivnějšího scénáře rychlejšího odklonu od uhlí, který bude rozpracován tak, aby zohlednil požadavky spravedlivého přechodu a využil potenciál obnovitelné a komunitní energetiky.
Zdroje:
[1] Web Stínové uhelné komise: uhelnakomise.cz
[2] O studii ČEPS zhotovené pro Uhelnou komisi informoval např. Deník N (4. 12. 2020): denikn.cz/509541/konec-uhli-by-byl-mozny-i-driv-mame-dokumenty-komise-ktera-pripravila-scenar-pro-vladu/
[3] Studie „Scénář transformace elektroenergetiky ČR” od Energynautics z roku 2018: faktaoklimatu.cz/studie/2018-scenar-energynautics
[4] Stanovisko Stínové uhelné komise k útlumu energetického využívání uhlí v ČR (19. 11. 2020): uhelnakomise.cz/2020/11/19/stanovisko-k-utlumu-energetickeho-vyuzivani-uhli-v-cr/
[5] Eva Richter, Iva Zvěřinová: „Dopady odklonu od uhlí na zaměstnanost“ (12. 10. 2020) uhelnakomise.cz/2020/10/12/dopady-odklonu-od-uhli-na-zamestnanost/
[6] Více k problematice tzv. klimatické migrace zde: www.coacch.eu/wp-content/uploads/2020/10/D3.4_Socio-economic_tipping_point_analysis.pdf