Hlavním a zásadním nedostatkem uvedeného scénáře je hrubé podcenění obnovitelných energetických potenciálů pro Českou republiku. Tváří v tvář hrozícím následkům globální klimatické katastrofy je negován vývoj obnovitelných zdrojů, které již dnes jsou levnější [1] a svými následky i technologicky méně nebezpečné ve srovnání s fosilními [2] a jadernými zdroji [3]. Plánovat za 17 let připojení nového jaderného zdroje v ČR k síti nebere v potaz majoritní rozvoj obnovitelné energetiky, jak z hlediska objemu výroby, tak i technologií vlastních zdrojů a akumulace, ani cenové posuny ve smyslu pokračování nastoupeného trendu snižování cen obnovitelné elektřiny a s ohledem na nutné zvyšování bezpečnosti na straně druhé, zvyšování ceny jaderných zdrojů [1][4].
Archiv autora: Milan Smrž
Pozice obnovitelné energie v České republice
Postoj české veřejnosti k obnovitelným zdrojům je určen desítky let trvající projadernou a protiobnovitelnou kampaní. Výrazně negativní dopad mělo zákonné nastavení výkupních cen pro malou fotovoltaiku, které byly sedm let vyšší než v SRN, v roce 2010 o více než 60 %. Více než polovina české veřejnosti je příznivě nakloněna jádru a ani většina odborníků si zatím neumí představit bezjadernou budoucnost.