Doporučení stínové uhelné komise pro uhelnou komisi
Třetí pracovní skupina uhelné komise (UK), jejímž cílem je identifikace sociálních a ekonomických dopadů odklonu od uhlí, dosud žádný výstup nevypracovala. A to i z toho důvodu, že čeká na výstupy 1. a 2. skupiny. Přesto už dnes existují náznaky, že výstupy 3. pracovní skupiny opomenou některé klíčové aspekty energetické transformace.
Uhelná komise se má totiž podle jejího statutu zaměřit na identifikaci nákladů odklonu od uhlí. Podle Stínové uhelné komise je klíčové zhodnotit také potenciální přínosy, zejména pro zdraví a kvalitu života obyvatel. Cílem dobré strategie odklonu od uhlí by přitom neměla být minimalizace nákladů, ale snaha minimalizovat klíčové negativní dopady a maximalizovat ty pozitivní dopady, které mohou pomoci dalšímu rozvoji dotčených regionů i ekonomiky a energetiky ČR, jakož i zdraví a prosperity obyvatel. To předpokládá mimo jiné i rozlišení dopadů podle jejich váhy a možných strategií jejich řešení (od úplného předcházení dopadům po jejich kompenzaci).
Odpovídající pracovní skupina Stínové uhelné komise proto navrhuje několik klíčových bodů, které by v jednání pracovní skupiny UK a ve studiích, které bude zadávat, neměly zůstat opomenuty:
- Zmapování stávající situace
- Identifikace potřeb obyvatel: zcela klíčové je porozumět tomu, co obyvatelé regionů potřebují, nakolik jsou jejich životy s uhlím provázané a jak by tedy mohli být zvláště zranitelní při postupném omezování těžby a zpracování. Patří sem i potřeby a aktuální situace podniků a podnikatelů.
- Postoje obyvatel: je smysluplné ptát se lidí na jejich názor při rozhodování, které má změnit podobu regionu, ve kterém žijí. Zvláště důležité je zjistit, jak vnímají opatření, která jsou zvažována pro minimalizaci negativních dopadů a jejichž implementace závisí na reakci dotčených aktérů.
- Analýza pracovních sil: odklon od uhlí s sebou bude přinášet změny v zaměstnanosti. V rámci odhadu těchto dopadů a návrhu řešení, která minimalizují negativní dopady a maximalizují ty pozitivní, je třeba zmapovat situaci zaměstnanců, jejich rekvalifikační potenciál apod.
- Dopady na zaměstnanost
Je třeba provést důkladnou analýzu předpokládaných dopadů na zaměstnanost dle různých scénářů vývoje a strategií odklonu. Analýza by měla odhadnout úbytky pracovních míst v důsledku odklonu a vznik nových pracovních míst v sektoru OZE. Neměla by ale zůstat pouze u kvantitativního srovnání , ale rovněž o analýzu dopadů na zaměstnanost v různých segmentech populace s cílem zjistit, nakolik bude možné uvolněné pracovní síly rekvalifikovat v sektoru OZE či jinde. Zde lze využít poznatky z analýzy pracovních sil (bod A.c). Je třeba posoudit,za jakých podmínek nová pracovní místa v sektoru OZE či jiných sektorech mohou vzniknout v regionech dotčených odklonem od uhlí a jakou budou vyžadovat rekvalifikaci zaměstnanců. Tyto poznatky jsou zásadní pro formulování vhodné strategie minimalizace negativních dopadů na zaměstnanost (může zahrnovat opatření jako jsou rekvalifikační programy, finanční kompenzace apod.). Taková strategie může zároveň cílit na rozvoj pracovních sil obecně.
- Dopady na zdraví obyvatel
Jako naprosto zásadní vnímáme dopady odklonu od uhlí na zdraví obyvatel. Zvažuje-li UK náklady odklonu, měla by rovněž zvážit náklady další těžby, zpracování a spalování uhlí, a to náklady na zdravotní péči a obecně náklady zhoršeného zdraví obyvatelstva. To se týká jak přímých (mikro), tak nepřímých (makro) činitelů, tzn. včetně zdravotních komplikací způsobených změnou klimatu, kterou využívání uhlí svými emisemi urychluje. Odklon od uhlí bude mít jednoznačně pozitivní dopady na zdraví obyvatel v celé ČR, a tyto pozitivní dopady by měly hrát klíčovou roli při rozhodování o harmonogramu odklonu.
- Dopady na nerovnosti
V rámci strategie odklonu od uhlí budou jistě zváženy ekonomické dopady na obyvatelstvo dotčených regionů či celé ČR (viz také bod B – Dopady na zaměstnanost). Mezi takové patří jak dopady na příjmy obyvatel, tak na ekonomickou činnost apod. Je důležité nezůstat pouze u vyčíslení těchto dopadů, ale rovněž analyzovat, nakolik se projeví na socioekonomických nerovnostech. Dobrá strategie odklonu od uhlí přitom může přispět ke snížení nerovností tím, že identifikuje zranitelné segmenty populace a přinese opatření, která budou mít za cíl nejen ochránit je před negativními dopady, ale rovněž vytvořit pro ně nové příležitosti. Považujeme za důležité, aby strategie odklonu od uhlí byla propojena se sociální politikou.
- Identifikace příležitostí k rozvoji
Odklon od uhlí je již v době plánování potřeba považovat za příležitost – pakliže dochází k nutné změně, je třeba tuto změnu vést tak, aby s sebou přinášela co nejvíce pozitiv. Z tohoto důvodu by již nyní měly být ve spolupráci s regiony a klíčovými stakeholdery, jakož i s veřejností (viz také bod A.b), identifikovány příležitosti rozvoje. Jedná se o příležitosti revitalizace (vznik nových oblastí rekreace, OZE, přírodních rezervací apod.), tak příležitosti snižování nerovností, sociální politiky, rozvoje pracovních sil apod. (viz také předchozí body). Strategie odklonu od uhlí by měla tyto příležitosti zohlednit a využít.
Uvedené body potřebných analýz a zejména pak návrh strategie odklonu od uhlí je vhodné propojit s existujícími aktivitami a strategickými dokumenty, jako je např. akční plán RE:START. Strategie odklonu od uhlí by se rovněž měla zaměřit se na zvýšení efektivity čerpání ze Strukturálních fondů a na čerpání financí pro uhelné regiony z nového Fondu pro spravedlivý přechod.