Archiv autora: Jan Hollan

Obsah:

1. Dekarbonizace nesmírně spěchá a nepodaří se, když emise budou levné či zdarma
2. Jak rychle musí emise skleníkových plynů klesat
3. Jak velké území už může být soběstačné
4. Fosilní metan příliš škodí
5. Hypotetické masivní „ukládání“
   1. Tepelná akumulace je ta hlavní
   2. Biomasy pro energetiku je a bude málo
   3. Vodík z obnovitelné elektřiny bude až někdy
   4. Stlačený vzduch v plenkách, vývoj závislý na zpoplatnění emisí
   5. Evropské studie o uskladňování
6. Recentní vědecké publikace o úplné dekarbonizaci
7. Limitace oteplením a klimatickou změnou
8. Závěr

Globální oteplování způsobené sílícím skleníkovým jevem má již významné negativní důsledky. V budoucnu to bude mnohem horší. O kolik horší, to záleží jen na tom, jaké hodnoty oteplení dosáhne. A oteplení oproti dnešku závisí téměř výhradně na tom, kolik fosilních paliv ještě spotřebujeme. 

V diskuzích o tom, jak se obejít bez uhelných elektráren, se často objevuje představa, že Česko má, ne-li musí, být v ohledu elektřiny soběstačné. Proč by ale mělo být? A je soběstačné nyní? 

Soběstačné není. Je závislé na propojení elektrických sítí do sousedních zemí. Existují chvíle, kdy elektřinu dováží, ač převažuje její vývoz. Obojí se děje jen s malými ztrátami při přenosu a není žádný důvod, proč by se přenos již vybudovanými propojeními neměl nadále využívat.